Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" Když Jan Křtitel (vystoupil) na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a (přitom) vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: "Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým."

Mk 1,1-8

Komentář 

Čteme začátek Markova evangelia zdůrazňující přípravu cesty k Bohu (Mesiáši, vtělenému Bohu). Boží slovo potvrzuje skutečnost, že bez přípravy se nelze setkat s Bohem a čím více jsme připraveni, tím víc Ho přijmeme a méně odmítneme… Jak tomu rozumět? Naše myšlení a jednání je vzdálené od Boha jako nebe od Země.
Když se podíváme na lidi této Země: Když hledají spasitele, volí si naprostý opak Božího Syna. Volí si někoho, kdo vyleje hněv na předchůdce, silou slov, peněz, zbraní, odsouzením, zrušením jejich nařízení (viz nynější volby v Argentině, či v USA podobný Donald Trump)… Člověk obecně hledá zachránce, který odstraní naši rozhořčenost a nespokojenost vnějšími prostředky. Boží Mesiáš přináší pokání (obrácení srdce a myšlení), přináší pokoru, odstranění své sebestřednosti, skromnost, odevzdanost do rukou Ducha Svatého. Takového Mesiáše může přijmout jen člověk připravený, který odumíral sobě a udělal pro Jiného volné místo. Tato příprava znamená jít do bolestí života, jít cestou ukřižování – jiný způsob přípravy pravého Mesiáše nepřijme!