Když Ježíš jednou šel (ze svého města), uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. Když Ježíš byl u stolu v (jeho) domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: "Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?" On to zaslechl a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: `Milosrdenství chci a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky."

Mt 9,9-13

Nedělní evangelium vyvolává jako vždy otázky: Co to znamená ono "pojď za mnou!"? Stejně jako u Abráma "Vyjdi ze své země!" (Gn 12,1). Myslím, že to znamená "spolehni se úplně na mne, neopírej se o tento svět." Matouš šel a zakusil potvrzení, přijetí, zastání před světem, objevil Boha, jakého neznal.  
Farizeové rozpoutají diskusi o setkávání se s hříšníky, o oddělenosti Boží přízně od hříšníka. Ježíš však ukazuje, že Bůh není ten, kdo se odděluje, štítí se nečistého, ale ten, kdo i přesto propojuje, staví mosty, nabízí zájem a blízkost. Bůh je na prvním místě lékař, povolávající k Životu. 
Bohu nejde o to, aby člověk přinášel náboženské oběti, náboženské úkony, i když tyto prostředky nám přinášejí užitek. Jeho zajímá cíl veškerého našeho snažení: poznat jeho Lásku, zakusit jeho milosrdenství vůči nám hříšníkům, a pak se o tuto zkušenost dělit s ostatními.