AKTUÁLNÍ INFORMACE

 

AKTUÁLNÍ POŘAD BOHOSLUŽEB

 TENTO TÝDEN  TOTO ČTVRTLETÍ 
beze změn oproti pravidelnému:
Po 17:45 MŠE;  18:30 - 19:15 ADORACE
Út 17:45 MŠE;  18:30 - 19:15 ADORACE
St 07:00 MŠE;  17:45 - 19:15 ADORACE
Čt 07:00 MŠE;  16:45 - 19:15 ADORACE
Pá 16:45 - 17:45 ADORACE;  17:45 MŠE
So 07:00 MŠE17:45 MŠE;  18:45-19:15 ADORACE
Ne 06:45 MŠE10:00 MŠE;  14:30-15:30 ADORACE

Svátost smíření přede mší svatou a během adorací

 

UDÁLOSTI

 

PŘÍPRAVA NA NEDĚLI 2.4.

 

...Ježíš pak byl předveden před vladaře. Vladař se ho zeptal: „Ty jsi židovský král?“ Ježíš odpověděl: „Ty (to) říkáš!“ Na žaloby velekněží a starších neodpověděl nic. Tu mu Pilát řekl: „Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?“ Ale Ježíš mu neodpověděl ani na jednu otázku, takže se vladař velmi divil. Bylo zvykem, že o svátcích vladař propouštěl lidu jednoho vězně, kterého chtěli. Právě tehdy měli pověstného vězně, jmenoval se Barabáš. Proto když se (lidé) shromáždili, zeptal se jich Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše, anebo Ježíše, kterému říkají Mesiáš?“ Věděl totiž, že ho vydali z nenávisti. Když zasedl na soudní stolec, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nic neměj s tím spravedlivým! Kvůli němu jsem dnes ve snu mnoho vytrpěla.“ Velekněží a starší však přemluvili lid, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše aby dali popravit. Vladař se jich zeptal: „Kterého vám z těchto dvou mám propustit?“ Začali volat: „Barabáše!“ Pilát jim řekl: „Co tedy mám udělat s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Na kříž s ním!“ On však namítl: „Ale co udělal špatného?“ Oni však křičeli ještě víc: „Na kříž s ním!“ Pilát viděl, že tím ničeho nedosáhl, ba naopak, že bouře stále vzrůstá. Dal si tedy přinést vodu, před očima lidu si umyl ruce a řekl: „Nemám vinu na krvi tohoto člověka. To je vaše věc.“ Všechen lid odpověděl: „Jeho krev ať padne na nás a na naše děti!“ Tu jim propustil Barabáše, Ježíše pak dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. Vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládní budovy a svolali k němu celou četu. Svlékli ho, přehodili mu nachově rudý plášť, upletli korunu z trní, vsadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali rákosovou hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ Plivali na něj, brali mu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť, oblékli mu zase jeho šaty a odvedli ho, aby ho ukřižovali. Když vycházeli, potkali jednoho člověka z Kyrény, jmenoval se Šimon. Toho přinutili, aby mu nesl kříž. Když došli na místo zvané Golgota, což znamená `Lebka', dali mu pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale pít nechtěl. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty losováním. Potom si tam sedli a hlídali ho. Nad hlavu mu připevnili nápis s udáním jeho provinění: „To je Ježíš, židovský král.“ Zároveň s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici, druhý po levici. Ti, kdo přecházeli okolo, potupně proti němu mluvili. Potřásali hlavou a říkali: „Chceš zbořit chrám a ve třech dnech ho zase vystavět. Zachraň sám sebe! Jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ Stejně tak se mu posmívali i velekněží s učiteli Zákona a staršími a říkali: „Jiným pomohl, sám sobě pomoci nemůže. Je (prý) to izraelský král! Ať nyní sestoupí z kříže, a uvěříme v něho. Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: `Jsem Boží Syn!'„ Stejně ho tupili i ti, kdo byli spolu s ním ukřižováni. Od dvanácti hodin nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne. Kolem tří hodin zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Když to uslyšeli někteří z těch, kdo tam stáli, říkali: „On volá Eliáše!“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nastrčil ji na rákosovou hůl a chtěl mu dát pít. Ostatní však říkali: „Počkej, chceme vidět, zdali ho přijde Eliáš zachránit.“ Ježíš však znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.... (celý text zde)

Mt 26n

Před námi se rozprostírá vrchol Radostné zvěsti, jak zvláštní, nečekaný! Uprostřed největšího dramatu umučení svého Spasitele se zjevuje Láska, která to ustojí, která o to víc miluje! Hledíme na tuto scénu a do úžasu nás uvádí Ježíšova svoboda. Svoboda být sám sebou, být Synem Otce, být tím, na kterém vše závisí, a přesto nechává vše na Otci. Kolik obvinění, kolik zesměšnění, kolik pochybností "jsi-li?" a On zůstává pevný v tom, kým je v očích Otce. 
Pro nás je Ježíš příkladem, jak žít, a zároveň silou identity, které se máme zcela odevzdat. Kým jsme v Ježíšově srdci, tím jsme ve skutečnosti. To, co říkají lidé, co si myslí, nikdy není tak důležité a po rozlišení se často stává naprosto bezvýznamným. Pane Ježíši, nauč nás žít svůj skutečný život, osvoboď nás od všech lidských ohledů, dokonej v nás, co jsi od věků pro nás naplánoval. Ty jsi stále se mnou, Tvůj Otec je stále se mnou, dej mi Ducha, který mě s vámi pevně, neotřesitelně spojí!