Historie
Historie
Kostel svatého Bartoloměje se začal stavět na jaře roku 1893 a jeho stavba byla dokončena v roce 1895. Původní kostel však byl dřevěný a stával na tzv. starém hřbitově, poblíž fojtství, asi 500 metrů od současného kostela. Kvůli špatnému stavu byl však v roce 1896 zbořen. Kdy byl přesně vystavěn, dnes už nevíme. Nejstarší písemná zmínka o něm však pochází z roku 1567, ale vystaven mohl být již v 12. století. Roku 1568 byl instalován trojdílný rozkládací oltář s vyobrazením patrona kostela svatého Bartoloměje. Nyní je k vidění v kopřivnickém muzeu Fojtství.
Do nového kostela byly přeneseny některé předměty ze starého kostela. Například socha P. Marie, socha sv. Bartoloměje, obraz Růžencové P. Marie, sv. Josefa a sv. Cyrila a Metoděje. Vybavení chrámu věnovaly další významné osobnosti Kopřivnice, např. hlavní oltář a největší zvon věnoval továrník Adolf Šustala, manželky a panny kopřivnické věnovaly levý oltář a jmenovci sv. Josefa oltář pravý a varhany továrník Josef Šustala. K slavnostnímu vysvěcení nového kostela došlo 7. července 1895 a vysvětil ho olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.
Zvony byly pro válečné účely odebrány v roce 1916. Po opětovné instalaci v roce 1926 odebrány během II. světové války.
Po II. Vatikánském koncilu došlo v interiéru kostela k některým změnám, aby mohly být slouženy bohoslužby v duchu obnovené liturgie. Pro špatný stav byla zrušena kazatelna. Další změny pak následovaly: zavedlo se ústřední topení, byla vyměněna břidlicová střešní krytina za měděnou, zateplila se okna (zdvojení), byla vybudována zpovědní místnost, která během bohoslužeb slouží pro matky s dětmi a nad ní vznikla zkušebna zpěvu pro scholu. Dále se podařilo vybudovat malé knihkupectví a toalety. V r. 2004 byly vyměněny některé prvky krovů, které byly napadeny škůdci a dřevokaznými houbami. Proběhla rovněž generální oprava elektroinstalace a byla komplexně obnovena původní malba interiéru.
Zvláštní místo v historii chrámu patří Betlému, jenž je přibližně stejně starý jako „nový“ kostel. Postupně byl rozšiřován a obohacen o pohybující se figurky.
Faráři a farní vikáři působící ve farnosti
1. | P. Rudolf Vícha | 1869 - 1882 | (+27.1.1882) |
2. | P. Josef Dostál | 1882 - 1899 | |
3. | P. Cyril Bářinka | 1899 - 1907 | |
4. | P. Filip Pospíšil | 1899 - 1915 | |
5. | P. Martin Chudoba | 1915 - 1939 | |
6. | P. Rudolf Staará | 1939 - 1947 | |
7. | P. Václav Čech | 1947 - 1962 | (+ 17.2.1987) |
8. | P. Miroslav Pilch | 1962 - 1963 | |
9. | P. Jaromír Hučka | 1963 - 1965 | |
10. | P. Vojtěch Jestříbek | 1965 - 1969 | |
11. | P. Bohumil Řezníček | 1969 - 1982 | (+17.8.2004) |
12. | P. František Krejza | 1982 - 1988 | (+ 9.11.2018) |
13. | P. František Zehnal | 1988 - .2001 | |
14. | P. Karek Doležel | 2001 - 2010 | |
Petr Huvar 2001; Marek Kozák 2002; Jan Mazur 2003; Piotr Oskwarek 2004; Zdeněk Vavro 2007; Vladimír Zelina 2008 | |||
15. | P. Jiří Ramík | 2010 - 2018 | |
Jan Slavík 2013; Jakub Vavrečka 2014 | |||
16. | P. Martin Kudla | 2018 doposud | |
Jan Jurečka, 2018 |