Historie

Historie

Kostel svatého Bartoloměje se začal stavět na jaře roku 1893 a jeho stavba byla dokončena v roce 1895. Původní kostel však byl dřevěný a stával na tzv. starém hřbitově, poblíž fojtství, asi 500 metrů od současného kostela. Kvůli špatnému stavu byl však v roce 1896 zbořen. Kdy byl přesně vystavěn, dnes už nevíme. Nejstarší písemná zmínka o něm však pochází z roku 1567, ale vystaven mohl být již v 12. století. Roku 1568 byl instalován trojdílný rozkládací oltář s vyobrazením patrona kostela svatého Bartoloměje. Nyní je k vidění v kopřivnickém muzeu Fojtství. 

Do nového kostela byly přeneseny některé předměty ze starého kostela. Například socha P. Marie, socha sv. Bartoloměje, obraz Růžencové P. Marie, sv. Josefa a sv. Cyrila a Metoděje. Vybavení chrámu věnovaly další významné osobnosti Kopřivnice, např. hlavní oltář a největší zvon věnoval továrník Adolf Šustala, manželky a panny kopřivnické věnovaly levý oltář a jmenovci sv. Josefa oltář pravý a varhany továrník Josef Šustala. K slavnostnímu vysvěcení nového kostela došlo 7. července 1895 a vysvětil ho olomoucký arcibiskup Theodor Kohn.

Zvony byly pro válečné účely odebrány v roce 1916. Po opětovné instalaci v roce 1926 odebrány během II. světové války.

Po II. Vatikánském koncilu došlo v interiéru kostela k některým změnám, aby mohly být slouženy bohoslužby v duchu obnovené liturgie. Pro špatný stav byla zrušena kazatelna. Další změny pak následovaly: zavedlo se ústřední topení, byla vyměněna břidlicová střešní krytina za měděnou, zateplila se okna (zdvojení), byla vybudována zpovědní místnost, která během bohoslužeb slouží pro matky s dětmi a nad ní vznikla zkušebna zpěvu pro scholu. Dále se podařilo vybudovat malé knihkupectví a toalety. V r. 2004 byly vyměněny některé prvky krovů, které byly napadeny škůdci a dřevokaznými houbami. Proběhla rovněž generální oprava elektroinstalace a byla komplexně obnovena původní malba interiéru.

Zvláštní místo v historii chrámu patří Betlému, jenž je přibližně stejně starý jako „nový“ kostel. Postupně byl rozšiřován a obohacen o pohybující se figurky.

Faráři a farní vikáři působící ve farnosti

1. P. Rudolf Vícha 1869 - 1882  (+27.1.1882)
2.  P. Josef Dostál 1882 - 1899  
3.  P. Cyril Bářinka 1899 - 1907  
4.  P. Filip Pospíšil 1899 - 1915  
5.  P. Martin Chudoba 1915 - 1939   
6.  P. Rudolf Staará 1939 - 1947  
7.  P. Václav Čech 1947 - 1962  (+ 17.2.1987)
8.  P. Miroslav Pilch 1962 - 1963  
9.  P. Jaromír Hučka 1963 - 1965  
10.  P. Vojtěch Jestříbek 1965 - 1969  
11.  P. Bohumil Řezníček 1969 - 1982 (+17.8.2004)
12.  P. František Krejza 1982 - 1988  (+ 9.11.2018)
13. P. František Zehnal 1988 - .2001  
14.  P. Karek Doležel 2001 - 2010  
  Petr Huvar 2001; Marek Kozák 2002; Jan Mazur 2003; Piotr Oskwarek 2004; Zdeněk Vavro 2007; Vladimír Zelina 2008
15. P. Jiří Ramík 2010 - 2018  
   Jan Slavík 2013; Jakub Vavrečka 2014
16. P. Martin Kudla 2018 doposud  
  Jan Jurečka, 2018