Přišli farizeové a zeptali se Ježíše, smí-li se muž se ženou rozvést. Chtěli ho tím přivést do úzkých. Odpověděl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“ Řekli: „Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový list a rozvést se.“ Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal tento příkaz! Na začátku při stvoření však (Bůh) `učinil (lidi) jako muže a ženu'. `Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.' Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto: co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ V domě se ho učedníci ještě jednou na to zeptali. Řekl jim: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“ (Matky) přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim.

Mk 10,2-16

Komentář

Dnešní evangelium hovoří o té nejkrásnější přirozené věci, kterou pozemský život dovoluje. A tou je manželství, rodina. Bůh v prvním okamžiku tvoří člověka jako muže a ženu, aby byli jedno tělo, na všech úrovních.  Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.' Už tedy nejsou dva, ale jeden. Po prvotním hříchu se toto nádherné narušuje smogem sobeckosti, tvrdosti srdce. Lidé žijící v manželství nutně potřebují Boží milost, aby rodina byla prostorem lásky, nikoli prostor zákopové války. Na prvním místě nejde o otázku "rozvést se nebo nerozvést", ale o otázku "milovat bezpodmínečně nebo milovat jen do jisté míry". Tvrdé srdce je uzavřené v sobě, nejen tím, že nemiluje za všech okolností, ale také, že se uzavírá Boží lásce, která jediná ho může uzdravit. Proto je třeba neustále Boha prosit: "Dobrý Bože, uzdrav mé srdce, zboř všechny jeho strachy, jeho pocity ukřivděnosti a nespravedlnosti, nedůvěry v Tebe. Zaplav mě svou uzdravující láskou, v niž je vše, co potřebuji." Teprve když se modlím takto za sebe, pak můžu prosit stejně za svého partnera. Ve škole lásky jsme pořád jako děti, stále se máme od Pána, co učit: "Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde."